V tomto obsáhlém článku bych vám rád představil důvody pro změnu metodiky našeho institutu a důvod, proč jsme výrazně změnili obsah kurzu BFB pro profesionály (nyní základní kurz). Tato změna proběhla záměrně a po zralé úvaze.

Mgr. Alan Tyl

 

Terapeuti, kteří již nějaký čas pracují s EEG Biofeedbackem, jistě tak jako já zaznamenali, že u některých klientů se nám trénink daří více, u některých méně. A to i tam, kde bychom měli právo účinný efekt očekávat.

Rád bych uvedl tři důvody, které jsou z mého hlediska nejsilnější příčinou neúspěchů tréninku:

  1. Obecný způsob regulace mozku (CZ, C3, P4 atd.) není účinný na všechny poruchy

 

V České republice je metoda Biofeedback obzvláště vyhledávaná speciálními pedagogy a využívaná u školních dětí s ADHD a poruchami učení. Zde je metoda spolehlivá a efektivní. Dále je obvykle úspěšná u úzkostí, poruch spánku, kondičního tréninku pro špičkový výkon. Dobré výsledky můžeme často čekat i u poruch autistického spektra.

U dalších obtíží se jedná však o obecný způsob práce. Působíme jen na několik přednastavených lokalit mozku a to ve frekvenčních pásmech odpovídajících věku klienta. To je vše. Výsledný efekt – který se sice často dostavil, ale v některých případech také ne – vycházel z principu obecné regulace. Stručně řečeno, ukážeme mozku, jak funguje skrze zpětnou vazbu a spoléháme se na to, že si sám svoje fungování zreguluje. Necílíme napřiklad nutně na část mozku, která úzce souvisí s konkrétní obtíží, protože toto know-how ve starší metodice nebylo dostatečně obsaženo.

 

  1. Dlouhé čekání na výsledek

Výsledný efekt Biofeedbacku se často dostavil až po několika desítkách sezení. To může mít velký vliv na důvěru klienta v metodu. Považuji za přirozené, že každý klient by raději viděl výsledky co nejrychleji, zvlášť když si sám terapii hradí.

 

  1. Nemožnost reagovat na probíhající změny v reálném čase

To, co jsem vždy považoval za těžko snesitelné, byla nemožnost zblízka pozorovat a řídit trénink. Reagovat na probíhající změny v reálném čase, ihned a na místě. Obvykle úprava tréninku probíhala až po 10-20 sezeních. Jednalo se tedy více o předem nastavené procedury než o terapii v pravém slova smyslu.

Hlavním momentem, který mě nakonec donutil vyjít z komfortní zóny, byl neúspěšný trénink ženy trpící obsesivně kompulzivním syndromem, který ji silně omezoval v možnosti normálního, štastného života. Biofeedback byl v tomto případě z velké části neúčinný, i přes dodržení doporučeného postupu a delším čase tréninku.
Po tomto zážitku jsem přestal hledat omluvy pro náš klasický přístup, a začal hledat účinnější alternativu.


Nová metodika

Tyto důvody mne tedy vedly k tomu, abych pátral po nových, rychlejších a cílenějších postupech metody. Vrátil jsem se proto k našemu původnímu zdroji a inspiraci, k hlavním průkopníkům EEG Biofeedbacku v USA a v Evropě – manželům Othmerovým. Byl to původně jejich institut, ve kterém se v roce 1996 vyškolil můj otec v ovládání metody.

Zjistil jsem, že tato americká dvojice provedla ve svém systému po roce 2000 mnoho změn. Odklonili se od tradičního pohledu prvotního průkopníka metody EEG Biofeedbacku, profesora Stermana. Na základě svých dlouholetých zkušeností s klienty zavedli v metodě EEG Biofeedback změny jak evoluční, tak i revoluční v tom, co nám umožňují.

 

Ilustrace efektu

Pro ilustraci efektu těchto změn nám může posloužit příklad 8-letého chlapce, s vývojovými obtížemi v důsledku poškození mozku. Obtíže byly značné – zahrnovali buzení se každou noc, obtíže zvládnout sám obsluhu na záchodě, narušenou rovnováhu a koordinaci – tedy poměrně silně život omezujíccí obtíže.

Níže uvedený graf představuje tabulku symptomů vyplněné matkou chlapce, kde číslo deset představuje nejhorší myslitelný rozsah symptomu a číslo nula nepřítomnost symptomu. Co je zcela pozoruhodné a naprosto nepozorované ve starší metodice je, že k největšímu a zásadnímu zlepšením došlo již po prvních pěti sezeních, jak graf ilustruje. I když zároveň je vidět, že jsou obtíže, jako řeč, které se lepší pomaleji.

Zde je třeba zdůraznit, že takto rychlý a silný efekt je zcela bezprecedentní pro metodiku, kterou náš institut používal až do roku 2018. I přestože tento chlapec se začal zlepšovat výjimečně rychle a jistě ne vždy trénink probíhá takto úspěšně, významné zrychlení efektu tréninku jsme zaznamenali i u většiny dalších klientů. Trénink tohoto chlapce ilustruje dramatický rozdíl efektivity obou metodik.

 

 

Jak a proč to funguje?

 

Obrázek: Metoda Othmerových je kombinací bipolárního umístění elektrod, tréninku EEG pásma (frequency band training) a SCP tréninku (frekvence pod 0.1 Hz). My v naší praxi nyní využíváme obě možnosti.

V čem spočívají revoluční změny EEG Biofeedback?

  • Větší možnost řídit proces ve spolupráci s klientem

Dobrá pozorovací schopnost, schopnost komunikace s klientem a budování vzájemné důvěry získávají na významu.

 

  • Využití plného rozsahu frekvenčního pásma

Klientovy příznaky nyní používáme k nalezení vhodné tréninkové frekvence. Díky použití odlišného zapojení jsme schopni využívat celé relevantní frekvenční EEG pásmo mezi 0 až 30 Hertzy. To má především za důsledek změnu efektivity u vývojových poruch a traumat, kde jsme schopni trénovat skrze vlnové délky související s raným vývojem mozku, jako je theta, delta.

 

  • Větší interakce mezi klientem a terapeutem

Nevycházíme již z klientovy diagnózy, ale především z vnějškově pozorovatelných symptomů. Ty nás směřují v úvaze, o jaký typ problému mozku se jedná. Přestáváme se tak postupně orientovat na data z přístrojů, které činnost mozku ukazují velmi povrchně – a je proto náročné a často zavádějící s nimi pracovat při stanovení tréninkového plánu.

 

  • Využití nových trénovacích zón

Používáme nové trénovací zóny umístění elektrod, které vždy propojují limbický systém (náš emoční mozek ) s vývojově mladší mozkovou kůrou (racionální část mozku).

 

  • V partnerském přístupu terapeuta a klienta

Klienta nebo rodiče klienta považujeme nyní za partnery. Vzájemnou komunikací a pozorováním vývoje příznaků hledáme a upravujeme vhodný tréninkový postup. Reagujeme tak v reálném čase, podle toho, co klientovi nejvíce vyhovuje a co ho nejlépe podporuje. Budujeme vzájemnou odpovědnost za proces.

 

  • Ověření nového postupu v EEG Biofeedbacku

Přístup manželů Othmerových jsme nejdříve otestovali na sobě a našich známých, kde jsme si ověřili jeho efektivitu. Následných několik prvních měsíců aplikace metody v práci s klienty nám potvrdily výrazné zvýšení efektivity metody skrze nový přístup. Velká výhoda čerpání informací od manželů Othmerových je, že jejich síť praktikantů je největší na světě – 4000 lidí. Jejich postupy byly vyzkoušeny v praxi již mnohokrát a i proto cítíme důvěru v jejich efektivitu.

—————————————-

Kde můžeme čekat podstatně silnější efekt nové metody?

 

Následky traumatu

Zde mozek „uvízl“ v situaci starého traumatu. Trauma může vzniknout z mnoha příčin, obvykle v raném věku – od jasných situací jako je napadení nebo zanedbávání dítěte, po celkem běžné situace jako je zásah do těla operací nebo i temperament dítěte, který neumožňuje rodičům dítěti dát dostatek vhodné péče.

Někdy dokonce ani nevíme, z čeho trauma vzniklo, a přesto jasně pozorujeme jeho projevy, jako je neustálé nastavení na přežití – svět je vnímán jako něco ohrožujícího, nebezpečného. Z hlediska mozku mluvíme o neustálém přebuzení amygdaly, našeho poplašného systému. Trauma také může vést k problémům s citovou vazbou – schopností mít zdravý vztah k rodičům či opatrovníkům a následně i dalším lidem, a také může vést k příznakům poruchy osobnosti.

Z hlediska nového přístupu trénujeme často nízké frekvence, kterými se dotýkáme raných vývojových fází, a pomáháme mozku opustit „začarovaný kruh“, kdy stále reaguje na starou událost. Trénink také zaměřujeme na pravou hemisféru, která je hlavní vyvíjející se částí mozku do cca 3 let života.

Specificky s vývojovým traumatem pracuje obdobné doktorka Sebern Fisherová, která napsala knihu Neurofeedback in developmental trauma – calming the fear driven brain. Pokud by vás téma zajímalo, lze ji koupit jako ebook např. zde na Amazonu.

Podobně dobře na trénink funguje i post traumatická stresová porucha, která se vyskytuje například po nehodách nebo u vojáků v důsledku bojové činnosti. Zde je důležitou informací, že PTSP je obvykle spojená s raným traumatem v dětství – bez tohoto prvotního oslabení je dospělý nervový systém často schopen se ozdravit i z velkých otřesů relativně rychle.

 

Vývojové poruchy

Zatímco efekt u ADHD, dyslexie a dysortografie nám byl již dobře znám, zde se bavíme o prohloubení efektu i do závažnějších obtíží vývoje nervového systému.

Jednou z nich jsou vývojové vady řeči, především dysfázie, kterou naše předchozí metodika dokázala ovlivnit vždy pouze do jisté míry. Nový pohled toto vysvětluje – nejedná se totiž o funkci levé hemisféry (kde sídlí obvykle hlavní řečová centra), ale o povzbuzení vývoje pravé hemisféry, navíc často v nízkých (vývojových) frekvenčních pásmech.

Proto jsou také vývojové poruchy často spojeny emočními problémy pravé hemisféry, jako je emoční labilita, přecitlivělost, vztek a agresivita, nebo naopak emoční chlad, nedostatek empatie a porozumění sociálním situacím.
Někdy se jedná o senzorické funkce pravé hemisféry, jako je rovnováha, koordinace, prostorové vnímání a vnímání těla, schopnost uvolnit se, senzorická integrace.

Potkáme zde poruchy autistického spektra, se kterými již máme pozitivní zkušenosti při dlouhodobém tréninku, ale nyní jsme schopni trénink více specificky zaměřit a působit hlouběji do emočních center trénovaného. V poslední době jsme zaznamenali několik znatelných posunů při tréninku vysokofunkčního autismu – Aspergerova syndromu.

Dalším typem je dětská mozková obrna, kde jsme schopni působit na spasticitu těla, problémy senozorické integrace, osvojování řeči a emoční regulace.

A nakonec i bez nálepky konkrétní diagnózy mohou mít děti rozličné obtíže v těchto raných funkcích, a my nyní jsme schopni je účinně a cíleně podořit v uzdravení a rozvoji. Tato oblast specificky vykazuje nejvíce dramatickou změnu v rámci aktuální metodiky.

 

Úzkost a deprese:

Tyto dvě kategorie jsou silně provázány. I přestože se o depresi někdy uvažuje jako o nedostatečné aktivaci mozku, protože chybí energie a chuť do života, ve skutečnosti je při úzkostech i depresích problém s limbickým (emočním) systémem mozku. Úzkosti vždy dobře reagovali na Biofeedback trénink, a nyní jsme schopni pomoci úzkostným lidem rychleji a lépe, včetně panických ataků. Hraje ze roli především silnější schopnost zklidnit amygdalu – poplašný emoční systém – klienta. S depresemi mají manželé Othmerovi velmi dobré zkušenosti. V ČR nás s depresí zatím příliš klientů nenavštěvuje, snad proto, že tato možnost pomoci u deprese není příliš veřejně známa, nicméně efektivita u úzkosti ukazuje na dobrou uplatnitelnost i v této kategorii.

 

Nestability:

Zde se jedná o takzvaně paroxysmální, záchvatovité obtíže. Jsou to tedy obtíže jako epilepsie, migrény a bolesti hlavy obecně, panické ataky, astma, prudké výkyvy nálad bez zjevné příčiny a podobně. Naše prozatimní zkušenost s migrénou je vynikající. U lehčích případů migrén záchvat často odešel již během půlhodinového tréninku, nebo krátce po něm. Z dlouhodobého hlediska se daří mozek naučit větší stabilitě, aby do záchvatu migrény neupadal. Co se týče záchvatů epilepsie, o efektivitě metody u této potenciálně závažné diagnózy se ví již od samých počátků metody a díky novému zapojení lze očekávat ještě silnější a rychlejší výsledky v budování stability mozku. U epilepsie stále nicméně trvá embargo ze strany českých neurologů, kteří metodu klientům s touto diagnózou EEG Biofeedback – zřejmě z opatrnosti a také neznalosti metody – raději nedoporučují.